Jdi na obsah Jdi na menu
 


"Divný místa" při hranici ústeckého okresu

4. 7. 2021

Okresem Ústí nad Labem šla historie našeho národa po celé věky, pravěká sídliště na březích Labe, na kterých později budovali svá obydlí Keltové, stěhování národů, Slované, husité, majetkové zájmy králů a šlechty a bitvy o ně, Napoleonské války.... Boje o získání českého území Němci začínaly nezřídka právě na území dnešního okresu Ústí nad Labem, obchodní cesta po Labi a zdejší terén představovaly ideální cestu, jak proniknout do vnitrozemí. Po celá staletí během válek a po nich přibývali v příhraničí noví obyvatelé, většinou z řad Němců u nás, naopak tomu bylo nejspíš pouze v době poválečné éry socialismu a normalizace u nás, ale tady popravdě nevím, jak vysoké procento emigrantů z okresu Ústí nad Labem mělo za svůj vysněný cíl právě Německo.

 

okres.jpg

http://wikipedia.org

 

Jedním ze severních hraničních bodů našeho okresu je Nakléřovský průsmyk. Nikdy jsem se tu necítila dobře, i když je to krásný kraj s čistou přírodou. Když tudy vedly trasy pochodů, které jsem chodila sama, bála jsem se tu a vždy jsem byla ráda, že už je tento úsek za mnou. Proto jsem požádala syna, jestli by se mnou pár zdejších zajímavostí nenavštívil.  Když přijde řeč na tehdy navštívená místa, mluví o nich syn jako o těch "divnejch místech"

 

dscn6111.jpg

 

Na území Nakléřovského průsmyku stojí od začátku 90. let minulého století dřevěný kříž. U něj stojí neudržovaný pomníček s německým ženským jménem. Kříž zde postavila skupinka německých obyvatel hned po otevření státní hranice, jako připomínku poválečného odsunu německých obyvatel zde žijících. Atmosféra místa mě zaskočila, byla tu cítit ukřivděnost až nenávist místo údajného smíření, o kterém se mluví jako o důvodu postavení kříže. Kříž stojí nakřivo a nikdo se o něj nestará.

 

dscn6107.jpg

 

Kříž stojí v místech původního nakléřovského kostela. Ve 14. století zde němečtí obyvatelé nechali vystavět dřevěný kostel. Ten ale nevydržel zdejší drsné podnebí a za jedné zimní vichřice zcela padl. Už koncem 14. století byla na tomto místě zahájena výstavba zděného kostela Panny Marie a sv. Jiří. V polovině 17. století během třicetileté války podlehl řádění Švédů, kteří ho vypálili. Ani ne 50 let po jeho zkáze na stejném místě začala výstavba barokního kostela, zasvěceného sv. Josefu. Během staletí byl renovován, doplňován a hojně navštěvován věřícími ze široka daleka. Napoleon při obsazování Nakléřovského průsmyku využil jeho věže jako pozorovatelny. Během obou světových válek přišel kostel o zvony, které odvezli Němci a po válce v něm sovětští vojáci rozstříleli varhany, nesměly se tu v tu dobu už konat ani bohoslužby. Po odsunu  německého obyvatelstva se uvažovalo o jeho opravě, ale nikdy k ní nedošlo, kostel chátral, sloužil jako armádní skladiště. Církev od něj dala ruce pryč a hrozila mu zkáza. V 70. letech minulého století zde měl místo něj stát pomník ruským vojevůdcům, pak dokonce i rozhledna. Všechny plány zmařila jeho likvidace, kterou posvětili úředníci tehdejšího ONV v Ústí nad Labem.

 

dscn6125.jpg

 

Opouštíme Nakléřovský průsmyk a pokračujeme směrem Telnice. Silnička tu vede jediná a nejspíš i tudy vedla po dlouhá staletí obchodní přeshraniční stezka. Asi kilometr před obcí odbočíme do lesa. Po pár metrech míjíme konírny bývalého loveckého zámečku a po asi 50 m přicházíme ke kapli Panny Marie.

 

dscn6124.jpg

 

Zámecký areál vystavěli koncem 19. století šlechtici české větve  hraběcího rodu Ledebourů, původem z Vestfálska. Na severozápadě Čech to měli rádi, ale nejen zde. Nechali vzniknout obcím (Adolfov), kaplím, zámkům, kostelům. Ledebourský palác v Praze byl vyhlášen kulturní památkou a dnes v něm sídlí Národní památkový ústav. 

 

Byli to dobrodinci, kteří dostáli svému šlechtickému stavu. Hrabě Jan z Ledeburu byl v roce 1883 zvolen do českého sněmu jako kandidát strany státoprávní. První významnou řeč pronesl o  rok později, když se řešil Herbstův návrh na administrativní rozdělení království Českého. Posuzuje snahy německé a agitace směřující k pobouření německého lidu v Čechách, pravil, že on i jeho mnozí soudruhové v kurii velkostatkářské jsou Němci a cítí se jimi i býti a že by se svědomitě zastali německého lidu, kdyby byl skutečně ohrožen, že však nemohou se nadchnouti pro snahy a cíle poslanců německých, od nichž se liší také tím, že se cítí býti Čechem v politickém významu toho slova. (Ottův slovník naučný https://leporelo.info)

 

dscn6129.jpg

 

Během obou válek tudy prošlo mnoho vojáků, při válečném odsunu pak byl zámecký areál zničen požárem, který založili místní němečtí obyvatelé, směřující  do odsunu. Je až k neuvěření, že konírny i kaple všechny tyto úklady přežily. Po roce 1989 byla kaple i konírny opraveny a ve velmi dobrém stavu jsou k vidění i dnes. Rozhodně stojí za návštěvu. Ze všech těch "divnejch míst" právě sem syn nejčastěji vodí své známé.

 

dscn6070.jpg

 

Pokračujeme do Chlumce. Hrad na Horce, který strážil zdejší obchodní stezku, existoval dříve, než vzniklo město na ústí dvou řek, několik kilometrů jižně od něj. Archeologické výzkumy dokládají existenci hradiště na Horce v 9. století a na tomtéž místě byl pravděpodobně v 11, století postaven zmiňovaný strážní hrad.

 

Vzhledem k poloze obce je nasnadě, že všechny bitvy, které se odehrály v Nakléřovském průsmyku, ve snaze cizích armád proniknout do vnitrozemí, se dotkly i obyvatel Chlumce. Obecně nejznámější z bitev je nejspíš třetí z těch historicky nejzajímavějších z roku 1813, ve které byla poražena francouzská armáda císaře Napoleona. Chlumecko je plné pomníků a připomínek této události a i zdejší akce jsou motivovány touto událostí.

 

dscn6078.jpg

 

Na náměstí v Chlumci stojí kostel sv. Havla. Při různých bitvách zde probíhajících sloužil jako útočiště místním obyvatelům i pronásledovaným psancům, stejně jako jeho gotický předchůdce chrám sv. Gotharda. Byl vystaven koncem 19. století a vede od něj podzemní chodba ke kapli na Horce. Ta je ale podstatně starší, než kostel sám. Možná ne náhodou probíhá pod křížovou cestou, která vrcholí na Horce. Kostel má zajímavý exteriér. Zvenku zdobí chrámovou loď půlkruhový presbytář, zdobený pískovcovými reliéfy, vyobrazujícími šlechtickou a církevní historii obce. 

 

dscn6082.jpg

 

Křížovou cestu vedoucí na Horku tvoří výklenkové kaple, ovšem bez původních keramických reliéfů. Její vyvrcholení u kaple na Horce sestává ze čtyř výklenkových kaplí, se zřejmými pozůstatky keramických reliéfů. Ve vzdušné linii vede křížová cesta stejným směrem k Horce, jako v opačném směru do Krupky, na louku s tajemnými kameny, poblíž vytěžených štol. Nalézá se na ní i kámen Hexenstein a právě především k němu přímá linie směřuje a křížová cesta tak může působit jako spojnice Horky a Hexensteinu.

 

dscn6097.jpg

 

Kapli Nejsvětější Trojice na Horce nechal koncem 17. století v barokním stylu vystavět hrabě Jan Kolovrat jako výraz vděku, že se jeho rodině i lidem v jeho panství  vyhnula morová epidemie. Kaple je trojboká, proto i její název. Pod ní stojí hrobka místní hraběcí rodiny. Ta byla po roce 1945 několikrát vykradena a uvnitř poničena. Snahy zabránit vandalům ničit hrobku přišly vniveč, protože když se zloději nemohli dostat do hrobky vchodem, násilně do ní pronikali podzemní chodbou, vedoucí z kaple. Kaple sama bylo po otevření státní hranice zkraje 90. let několikrát vykradena a její bohatý interiér, včetně dřevěných soch světců, jednou provždy zmizel za hranicemi naší republiky.

 

V kapli se dodnes pořádají bohoslužby a o Velikonocích k ní směřuje procesí Velkopáteční pouti.

 

dscn6090.jpg

 

Směřujeme do Ústí a projíždíme Chabařovicemi. Krátce před rokem 1989 se staly součástí města Ústí nad Labem a hned zkraje 90. let se opět osamostatnily. I v těchto místech proběhlo mnoho věhlasných bitev, vyvolaných stejnými důvody, jako bitvy v horách výše od obce. Obce se dotklo řádění Švédů za třicetileté války, stejně jako třeba bitva u Chlumce v roce 1813. Mnoho zdejších památek a připomínek historie podlehlo těžbě uhlí a pohltila je postupující šachta. Uhlí se v této oblasti začalo těžit koncem 18. století a a nejprve městu a jeho obyvatelům pomáhalo ku prosperitě.  Nakonec právě díky těžbě uhlí měly být Chabařovice zničeny k roku 1997, k čemuž díky politickému převratu a věcí příštích nakonec nedošlo.

 

dscn6136.jpg

 

Nejspíš nejznámější bitvou, vztahující se k Chabařovicům, je bitva u Ústí nad Labem - bitva Na Běhání z roku 1426. Šlo o obvyklý spor o zabrání území a proniknutí do vnitrozemí. Utkala se zde tehdy husitská vojska s německými žoldnéry. Bitva byla vyústěním dvouměsíčního obléhání města Ústí Němci, kteří hájili zájmy německé šlechty. Husité v poslední chvíli změnili taktiku a bitva se díky tomu odehrála na nevysokém vršku Na Běhání, bitvu díky tomu vyhráli a poražené prchající Němce pronásledovali až na hranici. Dnes v místě bitvy, u frekventované silnice na Ústí nad  Labem, stojí pomník bitvy. První pomník byl postaven už v roce 1925, ale po Mnichově byl zničen zdejšími německými obyvateli. V roce 1953 byl zde postaven nový památník, ten byl ale později rozebrán kvůli postupující těžbě uhlí a plánované likvidaci zdejšího života. Po roce 2000 zde byl postaven současný památník, na který byly použity kameny z památníku z roku 1953.

 

dscn6141.jpg

 

V bezprostřední blízkosti památníku stojí kaple sv. Jana Křtitele. Vystavěna byla zkraje 19. století, v souvislosti s odchodem armád císaře Napoleona. Pod ní se nalézá poustevna. Kaple byla několikrát opravována, poprvé v roce 1925, kdy zde byl vystavěn pomník bitvě Na Běhání, poté ještě několikrát. Je v ní údajně zvon přivezený z Ruska. Dnes je v péči pravoslavné církve, i když při pohledu na ni a její zubožený stav slovo péče nepřipadá v úvahu.

 

dscn6142.jpg

 

Pod kaplí se nalézá uměle vytvořená jeskyně - grotta. Bývala to poustevna a nejspíš k těmto účelům už dnes neslouží. Energie jsou v těchto místech mimořádně silné, člověkem zde chvíli pobývajícím začnou cloumat silné pozitivní energie. Říká, že pokud prosebník v nouzi postaví zapálenou svíčku do grotty, bude uzdraven. Z jeskyně vede podzemní chodba k dnes již zaniklému kostelu sv. Vavřince v Českém Újezdě.

 

vavrinec2.jpg

V těchto místech kdysi stával kostel sv. Vavřince

 

Na území Českého Újezdu stávala osada Koleč, kterou založil  řád johanitů, s kostelem zasvěceným sv. Vavřinci. První písemná zmínka o ní je z poloviny 14. století. Měla sloužit k odvádění papežských desátků. Protože byla málo výnosná, postupně zanikla.

 

Kostel byl postaven již ve 12. století a po zániku Koleče pustnul. Zkraje 17. století ho majitel chlumeckého panství nechal opravit a každoročně 10. srpna k němu putovala v těch letech  procesí z Německa, aby uctila památku padlých německých žoldnéřů v bitvě Na Běhání. Kostel byl kvůli plánované těžbě uhlí odstřelen v roce 1967, k těžbě ale nakonec nedošlo.

 

dscn6148.jpg

 

Z Újezda pokračujeme do Trmic - Koštova. Pod dálničním mostem stojí kaple Panny Marie. Některá místa svou silou dokáží odolávat času i protivenstvím. Archeologické výzkumy v těchto  místech prokázaly stopy lovců mamutů. Z hlediska archeologie je místo, kde stojí kaple i její okolí, mimořádně bohatým na historické nálezy. Kaple byla vystavěna ve stejném období, jako blízká kaple sv. Jana Křtitele Na Běhání, předpokládá se tedy i stejný zdroj i účel financování jejího vzniku, v době po bitvě u Chlumce v roce 1813. Od roku 1916 má kaplička zvon. Měla původně padnout za oběť výstavbě dálnice D8. Byla zachráněna a v polovině 90. let minulého století i opravena.

 

dscn6154.jpg

 

Míjíme obci Stadice v těsném sousedství Koštova. Dá se s jistotou říci, že  mají stejnou historii, jako Koštov. Ale žádné z míst, která se ve Stadicích nalézají, Královské pole a pramen, pomník Přemysla Oráče, či socha Panny Marie a zvonička v obci, nemá punc ani atmosféru "divnýho místa". Určitě stojí za návštěvu a ráda se tam někdy zase vrátím.

 

@DR

 

 

dscn4193.jpg